Kód Enigmy (Imitation game) – Strhující drama popisující zlomovou událost druhé světové války

„Někdy jsou to lidé, které nikdo nezná, kteří dokážou věci, které si ostatní nedokážou ani představit“

Za druhé světové války vytvořilo Německo geniální armádní šifrovací přístroj, který měl nacistům pomoci vyhrát válku proti spojencům. Enigmu, systém, který měl mnoha set milionů kombinací a který se považoval ze nerozluštitelný. Velká Británie v zoufalosti najímala ty nejlepší matematiky a lingvisty, stále doufajíc k přiklonění štěstí na svojí stranu, že se najde někdo, kdo prokletí Enigmy zvrátí. A jeden takový matematik dostal pozvánku. Jeho jméno bylo Alan Turing.

Benedict Cumberbatch je vynikající herec a opět to potvrdil. Čím dál častěji obsazován, si zde zahrál brilantního matematika, co rád řeší rébusy a křížovky a tak bere i Enigmu – jako další rébus. Na pomoc má pár kolegů, ale jen z donucení vlády. Je to samotář, který žije ve svém vlastním světě a emoce si u něj většinou berou dovolenou. Enigma se stane jeho posedlostí a vášní. Jeho charakter má veskrze asociální rysy, straní se lidí a když si člověk uvědomí, jaká budoucnost čekala skutečného Alana Turinga, je to docela smutné. Hrdina, který zachránil prolomením kódu miliony lidí, po válce nebyl oceněnen z důvodu přísného utajení programu a pokud by byla v budoucnu znovu válka, aby nevysypal eso z rukávu. Naopak byl ještě uvězněn za delikt homosexuality. Ano, Turing byl homosexuál. Věřím, že toto není spoiler, jelikož tato informace není veřejným tajemstvím a můžete si ji dočíst v jeho biografii.

Keira Knightley v roli Joan Clarke mu zdatně sekunduje a jinak ryze mužské drama doplňuje o sympatickou ženskou stránku. Jak lze vidět, ve čtyřicátých letech ženy ještě neměly tolik rovnosti jako nyní. Jako příklad uvedu, když ve filmu její charakter vejde na „konkurz“ a strážný jí řekne, že konkurz na sekretářky je o patro výše. Chytrá Joan se ale nedá a dokonce si najde cestu k Alanovi skrze sdílenou vášeň pro matematiku.

V originále se jmenuje film Imitation Game, dle knihy samotného Alana Turinga. Český název vymyslel distributor jako Kód Enigmy, uznávám, že „Imitační hra“ by asi moc diváků nenalákala. Celkový dojem dokreslují i scény z minulosti, kde se dozvíte pár zajímavých věcí a budoucích událostí, které zase příběh pěkně uzavírají. Snímku bych dal s klidným svědomím Oscara za nejlepší film. A Cumberbatchovi za jeho výkon dvojnásob. Ten chlapík by si ho totiž opravdu zasloužil. Takhle se ale musel film spokojit „jen“ se soškou za nejlepší adaptovaný scénář.

Jako perličku uvidíte pravděpodobně jeden z prvních počítačů na světě, který Turing pojmenoval po svém kamarádovi. Příběh Kódu Enigmy vás dokáže udržet v napětí do poslední chvíle. Ikdyž se to vše již stalo hodně dávno, fandil jsem Alanovi, ať se mu konečně zadaří a tu šifru konečně prolomí. A to nejen pro to, aby tím pomohl ukončit válku, ale aby ukázal všem okolo, že to dokázal. Ikdyž zde nepadne jediný výstřel, stále jde o jedno z nejlepších válečných dramat za poslední roky.