Padesát odstínů šedi (Fifty shades of Grey, 2015) – Povedený marketingový tah století

Typická mladá studentka literatury v podobě šedé myši Anastasia (Dakota Johnson) má sebevědomí pod úrovní zemského povrchu, stejně jako svůj vkus. Kvůli článku do studentského časopisu musí vyzpovídat zazobaného milionáře Christiana Greye (Jamie Dornan), který je dokonalým stvořením v očích každé ženy: mladý, krásný, bohatý. Asi nebudete překvapení, když to tyhle dva začne k sobě táhnout jako magnety v hodině fyziky.

Prostě učebnicová ukázka přísloví, že se protiklady přitahují. Nebudeme to zbytečně natahovat. Ano, skončí spolu. A ano, je tady menší problém, který dělá základ celému příběhu. Ten problém je, že Christian má trošku zvrácený sexuální vkus. Rád své postelové přítelkyně svazuje, týrá, práská bičíkem a podobně. A samozřejmě do tohoto všeho začne nevinnou pannu Anastasii zaučovat. A světe div se, jí se to líbí. Toť načrtnutá lajna celé story. Těch 124 minut filmu Fifty Shades of Grey by se daly každopádně strávit daleko lépe. Třeba koukáním do bílého stropu. Dokonce bych byla i ochotna sledovat nejohavnější seriál na tomto světě: Ženu za pultem. Cokoliv by bylo smysluplnější než se dívat, jak se vám hollywoodský filmový průmysl vysmívá se slovy: děkujeme, že jste přišli a naletěli.

Knižní předlohu jsem nečetla. Kdyby ano, pravděpodobně bych nevydržela sedět až dokonce. I když jedním z důvodů, proč jsem zůstala, byl fakt, že jsem byla svíjená v křeči hrůzy a nemohla jsem se pohnout. Herecké výkony obou hlavních hrdinů byly tak chabé, že už teď je jasné, že mají oba dva v kapse cenu Zlaté maliny a nemůžou jim je vzít ani takové tragické herecké výkony, jaké jsou například podávány v české kinematografické sebevraždě jménem Babovřesky. Film je postaven na sexuálních scénách. Nevím, jestli jsem je prospala, ale nějak je můj radar nezachytil. Padesát odstínů šedi (Fifty shades of Grey, 2015) s klidným svědomím můžu prohlásit za největší tragédii tohoto roku. Pokud ji bude chtít Troška trumfnout, bude se muset činit. Jediné, co je mi útěchou, je fakt, že jsem byla svědkem největšího marketingového tahu tohoto století. A to se taky počítá.