Slídil (Nightcrawler, 2014) – dramatický příběh novináře, který se pro atraktivní novinářský materiál neštítí klesnout až na dno morálky

Dan Gilroy a jeho režijní debut Nightcrawler nám představí možná až příliš ambiciózního novináře Lou Blooma, jenž marně hledá uplatnění u zavedených novinářských plátků, které ho vytrvale odmítají, proto se rozhodne pátrat po stopách zločinu na vlastní pěst. Pořídí si vlastní kameru, policejní vysílačku, osobního asistenta a vydává se na nebezpečná místa kriminálních činů a nehod, aby měl dramatické záběry jako první a mohl je výhodně prodat.

Touha po co nejatraktivnějším materiálu se ovšem brzy promění v posedlost a Lou Bloom se neštítí překračovat jakékoliv morální hranice. Otázkou zůstává, kam až je jeho chronická posedlost schopná zajít a jak moc hluboko je schopen člověk klesnout, aby získal to, po čem tvrdě jde? Roli cynického novináře Lou Blooma si zahrál skvělý herec Jake Gyllenhaal, kterého můžeme znát z výborných snímku jako je Zmizení (Prisoners, 2013), Zdrojový kód (Source Code, 2011), nebo jej můžeme znát také jako prince z Persie ze stejnojmenného filmu. Jake se na svoji roli ve filmu Nightcrawler připravil opravdu pečlivě; pro svoji postavu Loua výrazně zhubl, naučil se celý scénář nazpaměť jako divadelní hru a především strávil mnoho nocí po boku skutečných „slídilů“, aby dokázal svoji roli ztvárnit co nejvěrohodněji a to se mu povedlo skutečně na výbornou.

Snímek Nightcrawler má formu napínavé a strhující charakterové studie, která se s pečlivostí sobě vlastně zaměřuje na přerod hlavní postavy z neškodného slídila do monstrózní hyeny, která se pod příslibem krále šokujících kauzalit nebojí s notnou dávkou drzosti jít doslova přes mrtvoly, přičemž nám jednotlivé motivace dávkuje pomalým, rozvážným a především uvěřitelným tempem. Nightcrawler nám syrově prezentuje běžnou praxi externích novinářů, kteří parazitují na nejhorších lidských osudech a kteří mají žaludek na to, aby nafilmovali čerstvě doutnající tělo po autonehodě, nebo zastřelené oběti loupežného přepadení, a kteří se nebojí vypočítavě manipulovat se svým okolím jen proto, aby dosáhli vytoužených výšin. Ostatně Louovo motto hovoří samo za sebe – „Potkáte mě v nejhorší den vašeho života“.